Když jsme se seznámili,
zrovna v první třídě jsme byli,
někteří se znali už od školky,
ale přivítali jsme nové holky:
Bety, Ráďu , Káťu s Helčou.
To bylo srandy, až mi slzy tečou.
Náš první výlet byl úžasný
a velmi dobrodružný.
Naše první vysvědčení,
teď tu máme  to poslední.
Když si to uvědomím, je mi smutno,
ale přece jen vím, že to není nutno.
Vždyť poznám nové kamarády,
nové učitele a také nové rady.
Ale na tyhle učitele, na tuhle školu
nikdy, nikdy  nezapomenu.
Přece jen mi dala toho hodně.
A co dá jiným? A co dá tobě?
Povím ti, co: vědomosti, památku,
které se uchovaly v našem srdíčku.
Život je změna a my už musíme jít,
ale my si vzpomeneme, stačí jen chtít.
Sbohem, mějte se rádi a na nás v dobrém vzpomínejte,
vždyť jsme byli vaši kamarádi, v srdci si nás uložte.
 

autorka textu: Zuzka Frydrychová, 9. třída