Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Informace pro rodiče budoucích prvňáčků

  zapis1

Vážení rodiče,

jsme velmi potěšeni, že jste si vybrali naši školu, Základní školu Hustopeče nad Bečvou, pro Vaše děti a naše budoucí prvňáčky.

Vaše dítě v příštím školním roce nastoupí do 1. třídy na Základní školu Hustopeče nad Bečvou.

Proto Vám předkládáme několik základních informací k zápisu  do 1. třídy.

 

ZÁPIS DO 1.TŘÍDY

 

základního vzdělávání  pro spádovou oblast

 Základní školy Hustopeče nad Bečvou

(Hustopeče nad Bečvou, Poruba, Vysoká, Hranické Loučky,      Milotice nad Bečvou, Špičky)

 proběhne 

v souladu s právními předpisy, ale s upuštěním od některých tradičních postupů a motivační složky.

Uskuteční se v termínech 

od 2. dubna 2020 do 16. dubna 2020. 

Bude organizován bez osobní přítomnosti dětí ve škole.

Upřednostňujeme, podání přihlášky bez osobní přítomnosti zákonného zástupce dítěte ve škole (datová schránka, email s elektronickým podpisem, poštou , případně dle konkrétní situace osobně do školy.

 

K zápisu žáka/žákyně do 1. třídy si zákonný zástupce žáka vyplní a doručí:

 

1. Žádost k přijetí k základnímu vzdělávání

2Zápisový list

3. Prostou kopii rodného listu

4. Případně (žádost o odklad povinné školní docházky) doloženou doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa)

Není-li dítě tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce podle § 36 odst. 4, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku. 

Při zápisu do prvního ročníku základní škola informuje zákonného zástupce dítěte o možnosti odkladu povinné školní docházky.

Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky, informuje zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a možných způsobech jejího plnění. 

 

Žádost o přijetí k povinné školní docházce“, „Dotazník pro rodiče žáka 1. ročníku ZŠ a prostou kopii rodného listu (případně „Žádost o odklad povinné školní docházky“ je možné doručit následujícími způsoby

Formuláře ke stažení:

Žádost o přijetí k základnímu vzdělávání

Zápisový list

Žádost o odklad

Základní zákonné normy zápisu do 1.třídy

V případě jakýchkoli dotazů kontaktujte, prosím, paní zástupkyni Mgr. Evu Liškovou  na telefoním čísle 581626020, případně e-mailu eva.liskova(zavináč)zshustopece.cz.

Závěrem ještě prosíme, abyste na Žádost o přijetí k povinné školní docházce k telefonnímu kontaktu napsali i e-mailovou adresu pro sdělení evidenčního čísla či jinou budoucí nezbytnou komunikaci.

 

Děkujeme. 

 

Odklady - co se vyplatí vědět?

1. Kdo sepisuje odklad školní docházky?

Dětský lékař ani pracovník příslušného školského poradenského zařízení nepíše žádost o odložení školní docházky. Žádost píší rodiče (či zákonní zástupci) dítěte a podávají ji na ředitelství základní školy. Po několika protichůdných změnách příslušného ustanovení školského zákona se podmínky odkladu povinné školní docházky ustálily na povinnosti doložit dvě doporučující vyjádření: jedno od školského poradenského zařízení, a druhé buď od odborného lékaře, nebo od klinického psychologa. Lékař provede lékařskou prohlídku a napíše doporučení o odložení povinné školní docházky na základě diagnostikování tělesných aspektů školní nezralosti (tělesné vady, smyslové vady, opožděný či nerovnoměrný tělesný a psychický vývoj, potíže v hrubé a jemné motorice, závažná onemocnění či úrazy a následné dlouhodobé rekonvalescence, chronické onemocnění, velmi častá nemocnost, celkové oslabení organismu…). Školské poradenské zařízení se ve svém posudku vyjádří k psychosociálnímu vývoji dítěte.

2. Kdo rozhoduje o odkladu školní docházky?

O odkladu školní docházky rozhoduje podle § 37 odst. 1 školského zákona ředitel spádové školy nebo školy, kterou si rodiče dítěte (či zákonný zástupce) zvolili. Není-li dítě tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce podle § 36 odst. 4, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Podle zákona však existuje ještě jedna možnost, a to tzv. dodatečný odklad, který se může udělit v případě, že v průběhu prvního pololetí se u dítěte projevila nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost ke školní docházce. Před dodatečným odkladem školní docházky však varují nejenom pedagogové, ale i psychologové, neboť návrat dítěte zpět do mateřské školy v průběhu školního roku může být pro dítě traumatizující. Vztah ke škole i celoživotnímu vzdělávání si dítě utváří průběžně, a je proto důležité, aby v počáteční fázi nezískalo negativní zkušenost. Rodiče mají možnost se o svém rozhodnutí, kdy dítě zahájí povinnou školní docházku, poradit s odborníky, ale definitivní rozhodnutí zůstává v jejich rukou, neboť vyjádření lékaře či školského poradenského zařízení má pouze charakter doporučení.

3. Máme s dítětem zajít do pedagogicko-psychologické poradny a musíme mít nějaké potvrzení?

V současné době rodiče častěji vyhledávají radu ohledně školní zralosti svého dítěte a častěji také žádají pro své děti odklad školní docházky. Zhruba třetina populace dětí před zahájením povinné školní docházky vyžaduje speciální odborné posouzení školní zralosti.


V minulosti byl trend opačný, rodiče se mnohdy bránili odkladu, neboť řádný nástup dítěte do základní školy potvrzoval tzv. „normalitu jejich dítěte“. Do pedagogicko-psychologické poradny by měli zajít rodiče určitě tehdy, když dětský lékař (či jiný odborný lékař) napíše doporučení k odkladu školní docházky. Dále pokud to doporučí učitelka mateřské školy nebo učitelka základní školy při zápisu do 1. třídy. Samozřejmě i v případě, když se názory neshodují nebo když rodiče mají určité pochybnosti. „Pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující rok…“(§ 37 odst. 3 školského zákona, Plnění povinnosti školní docházky).

Dodatečný odklad bývá často realizován u dětí, kterým bylo sice doporučeno odložení povinné školní docházky, ale rodiče toto doporučení (např. pedagogicko-psychologické poradny) nerespektovali. Tento odklad představuje možnou variantu řešení školní nezralosti, kdy je dítěti doporučena docházka do mateřské školy. Celorepublikový průměr dodatečných odkladů školní docházky se za posledních pět let pohybuje okolo 1,5 %. Mezi další varianty dodatečného řešení školní nezralosti (např. z důvodů rozumových schopností) může být přeřazení dítěte do některé speciální školy nebo jeho setrvání ve stávající třídě na základě integrace. Je třeba si uvědomit, že v těchto případech je nutné respektovat individualitu dítěte a celou situaci řešit velmi citlivě.

 Zhruba třetina populace dětí před zahájením povinné školní docházky vyžaduje speciální odborné posouzení školní zralosti.

4. Je pravda, že chlapcům se doporučuje odklad školní docházky častěji než dívkám?

Ano, je to pravda, existuje úzká vazba mezi věkem a pohlavím dítěte (Kucharská, Švancarová 2004). Prokázalo se, že chlapcům, kteří jsou narozeni především v letních měsících, bývá častěji doporučen odklad školní docházky a častěji zahajují povinnou školní docházku o rok později. Důvodem je pomalejší a nerovnoměrné psychosociální dozrávání. „Zkušenost říká, že chlapci na přelomu předškolního a školního věku vyspívají méně rychle než děvčata a že jsou tedy i více ohroženi školním neúspěchem…“(Matějček 2005, s.179)

 

5. K čemu je dobrý odklad školní docházky?

Odklad školní docházky by neměl být chápán pouze jako administrativní krok k odložení školní povinnosti, ale především jako čas pro kompenzaci a stimulaci. V současné době je odklad školní docházky chápán také jako prevence specifických poruch učení. Jedná se o variantu pomoci, kdy dítě jeví známky nezralosti nebo je školsky nepřipravené, což by způsobilo, že by nebylo schopno zvládnout nároky, které na něj klade povinná školní docházka a negativně by to ovlivnilo i jeho úspěšnost ve škole. O odložení povinné školní docházky lze uvažovat, pokud je dítě např. nesoustředěné, neklidné, přebíhá od jedné činnosti k druhé, je neobratné a nesamostatné, impulzivní, neumí se podřídit autoritě, objevuje se u něho agresivita, velmi špatně navazuje kontakt s vrstevníky, je přecitlivělé až plačtivé, nebo naopak pomalé, bázlivé, nápadně unavitelné, nekomunikující až apatické. Ovšem nelze jen pasivně čekat a mylně se domnívat, že roční odložení školní docházky vše samo vyřeší. Pokud dítě nenavštěvuje žádné předškolní zařízení, bývá mu doporučena docházka do mateřské školy.

 

Aby byl odklad účinný, je nutné vytvořit ideální podmínky pro další rozvoj dítěte:

- Vytvoření individuálně vzdělávacího programu.

- Systematická práce s dítětem především v problematických oblastech, které byly příčinou odložení povinné školní docházky.

- Kvalitní spolupráce rodičů s mateřskou školou.

- Spolupráce s ostatními odborníky (lékař, psycholog atd.); bez znalosti důvodu odkladu školní docházky a závěrů provedeného psychologického vyšetření a návrhů opatření těžko může učitelka sestavit efektivní stimulační vzdělávací program.

6. Může jít dítě do školy i dříve, než dovrší šesti let?

Ano, dítě může zahájit povinnou školní docházku ještě před dovršením šestého roku. Ovšem jedná se spíše o výjimečné případy. Některé děti již před šestými narozeninami umí plynule číst, ale to neznamená, že to je jediný důvod, proč by dítě mělo do školy nastoupit dříve. Bude sice po rozumové stránce zralé, ale v jiné oblasti, např. sociální, může být nezralé. Určitým nebezpečím pro dítě, které zahájí školní docházku předčasně, může být jeho přetíženost a větší unavitelnost. Rodiče by měli velmi dobře zvažovat, zda požádat o dřívější nástup dítěte do školy, protože chybným rozhodnutím je mohou vystavit dlouhodobému stresu, což se může projevovat bolestmi hlavy, zvýšenou nemocností, a to se může negativně odrazit na školní úspěšnosti (dítě začne podávat nižší výkony, nebude stíhat).

7. Je možné, aby dítě základní školu, do které bylo přijato, nenavštěvovalo?

Školský zákon připouští i další možnosti plnění povinné školní docházky, a to plnění povinné školní docházky v zahraničí, v zahraniční škole na území České republiky nebo v evropské škole (§ 38 ŠZ) nebo tzv. jiný způsob plnění povinné školní docházky (§ 40 ŠZ).
Žák může plnit povinnou školní docházku:

a) ve škole mimo území České republiky,

b) ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky,

c) v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, zřízené na území České republiky cizím státem, právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky nebo cizím státním občanem, která není zapsána v rejstříku škol a školských zařízení a z důvodu uplatnění obsahu zahraničního vzdělávacího programu ani o zápis do rejstříku škol a školských zařízení nežádá, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky v příslušném školním roce

d) v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol (dále jen „evropská škola“).

Pokud žák nemůže v zahraničí plnit povinnou školní docházku způsobem uvedeným v písm. a), b) nebo d), plní povinnou školní docházku formou individuální výuky. Žák, který plní povinnou školní docházku způsobem uvedeným v § 38 odst. 1 písm. a), b) nebo d) nebo formou individuální výuky, může být na základě rozhodnutí zákonného zástupce zároveň žákem spádové školy nebo jiné školy zapsané v České republice do rejstříku škol a školských zařízení, kterou zvolil zákonný zástupce žáka. Žák, který plní povinnou školní docházku způsobem uvedeným v písm. c), musí být zároveň žákem spádové školy nebo jiné školy zapsané v České republice do rejstříku škol a školských zařízení, kterou zvolil zákonný zástupce žáka. Nakonec ještě existuje možnost povolení individuálního vzdělávání žáka na základě písemné žádosti zákonného zástupce (§ 41 ŠZ). Obecně se však tento způsob plnění povinné školní docházky nedoporučuje.

A co Vy? Chystáte se do školy už letos, nebo příští rok?

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Aby Vaše dítě s úspěchem a bez obtíží zvládlo první třídu, prosíme Vás už teď o spolupráci a pomoc.  

Co by Vaše dítě mělo umět a znát při nástupu do 1. třídy:

 

zapis2

Prosíme o prohlubování společenských návyků 

- znát své jméno a příjmení;

- vědět jak se jmenují rodiče  

- zdravení, používání slova "prosím" a "děkuji"

 

pis3

- umět se samostatně oblékat a převlékat, zapínat knoflíky 

- dát přednost dospělým ve dveřích, doma rodičům, příbuzným apod.

- zavázat si tkaničku na botě                                                 - mluvit jasně a srozumitelně, výrazně, zřetelně, nekřičet po sobě navzájem

 

zapis4

- umět si uložit věci na určené místo (oblečení, hračky, knížky)

- udržovat pořádek

- poznávat základní barvy

- umět kreslit tužkou, pastelkami i barvami

- poslouchat vyprávění, pohádky se zájmem a v klidu

- správně si umýt ruce, používat kapesník

 

  Milé maminky a tatínkové, se svým dítětem si často čtěte, zpívejte, přednášejte a nechejte své dítě kreslit.

 

Na Vašeho prvňáčka i na Vaši spolupráci  se těší učitelé naší ZŠ.

zapis6

 

Máme doma předškoláka, jak mu pomoci?

 

Školní zralost a odklad školní docházky

Fyzická, tělesná zralost a zároveň i zdravotní stav posuzuje většinou dětský lékař. Dítě by mělo odpovídat růstem i fyzickým dispozicemi nárokům na věk šesti let.

Psychická zralost v sobě zahrnuje několik faktorů. Jedním z nich je rozumová vyspělost. Dále by dítě mělo být schopné alespoň částečně ovládat impulzivní jednání a chování, soustředit se na samostatnou práci, podřídit se autoritě a většině.

Sociální zralost – dítě má být schopné trávit delší čas mimo okruh rodiny, má snést oddálení vyplnění svých přání, případně unést i neúspěch. Má zvládat základy sebeobsluhy

Hra dítěti zprostředkovává poznávání světa, skutečnosti, učí je spolupráci, podřizování pravidlům, respektování ostatních dětí i dospělých, přináší nejen radost z úspěchu, ale učí je i prohrávat, nést neúspěch.

    Do režimu dne by měl být pravidelně zařazován čas na společnou hru (rodiče – dítě), stačí denně 15 – 30 minut. Hry a cvičení předkládáme dítěti nenásilně. Při hraní volíme zpočátku méně náročné formy, pak přecházíme ke složitějšímu, které dále střídáme s méně náročnými – důvodem je předcházení únavě a soustředěnosti dítěte.

desatero_deti

 

desatero_rodice

1. Cvičení a hry podněcující rozvoj smyslového vnímání

a) Cvičení a hry zaměřené na rozvoj smyslového vnímání, prostorové a pravolevé orientace                                                                                                                                                          

·         Vyhledávání určitých předmětů v místnosti - podle barvy, tvaru, ma­teriálu, velikosti atp. Např. "Řekni, co je v místnosti ze dřeva, z látky ..., co je zelené, červené“

·         Vyhledávání a rozlišování předmětů podle velikosti, barvy, případně tvaru: do krabice od bot nasypeme knoflíky - dítě roz­dělí na velké a malé, nejmenší nebo největší, třídí do skupinek podle barvy, případně tvaru. Lze i u stavebnic - třídíme geometrické tvary, opět i podle barvy, podle různého materiálu - dřevěné, plastové.

·         Skládání stavebnic a mozaiek - z kostek dřevěných skládaček, obrázkových kostek nebo korálkových či "hřebíkových" mozaiek (zatloukání většinou plastových hřebíčků do otvorů). Dítě zpočátku necháváme tvořit vlastní vzory a kombinace, pak jej necháme pracovat podle předem připraveného vzoru, posléze i podle ústního "diktátu" (Např. "Červenou kostku dej vpravo nahoru, pod ni zelenou.").

·         Skládání obrázků ze zápalek nebo špejlí. Skládáme jednoduché obrázky (domeček, vláček ...). Můžeme opět postupovat podle vzoru, podle diktátu a samostatně, nebo předem připravit obrázky, ve kterých bude jedna zápalka chybět a dítě bude mít za úkol ji doplnit.

·         Skládání rozstříhaných obrázků. Můžeme použít známé obrázky, pohlednice nebo obrázky dítětem vytvořené. Ty rozstříháme zpočátku na menší počet kousků (2 - 3), posléze na větší počet (6), dítě z nich skládá obrázek, vhodné jsou také puzzle.

·         Vyhledávání dvojic stejných obrázků. Použijeme různé druhy hry "Pexeso, Černý Petr“. Začínáme s vyhledáváním 3-6 dvojic, postupně přidáváme..

·         Hledání rozdílů na dvou zdánlivě stejných obrázcích - napřed jednodušších, pak složitějších. Vyhledávání, co se na obrázcích změnilo? Co chybí? Co je navíc?

·         Rozlišování zrcadlových tvarů. Předkládáme dvojice buď dvou stejných obrázků nebo lišících se zrcadlově, dítě přeškrtává odlišné.

·         Rozlišování, co nepatří do řady a je zrcadlově obrácené. Např. v řadě domečků s komínem napravo odlišit domeček s komínem nalevo.

·         Hledání cesty bludištěm - buď klasickým bludištěm nebo typem se "zamotanými" čarami, např. "Kdo chytá rybu?"  "Kdo kde bydlí?".

·         Nedokreslené obrázky. Dítě říká, co na obrázcích chybí, případně je dokreslí.

·         Cvičení prostorové a pravolevé orientace - cvičíme pojmy: nahoře - dole - uprostřed vpředu - vzadu - uprostřed vpravo – vlevo. Zpočátku opět na předmětech, pak obrázcích, posléze na vlastním těle a těle druhé osoby

·         "Kdo dřív uvidí...?"Tuto hru hrajeme nejčastěji na procházce, ve městě i v přírodě. Soutěžíme, kdo dřív uvidí nákladní auto, paní v červeném kabátě, listnatý nebo jehličnatý strom

·         "Kimova hra " Cvičí opět pozornost, paměť i postřeh. Na stůl položíme několik předmětů. Ukážeme je dětem. Pak předměty zakryjeme a jeden z nich tajně odebereme, po odkrytí dítě hádá, která věc zmizela.

b) Cvičení a hry zaměřené na rozvoj sluchového vnímání

·         Rytmická cvičení. Předvádíme rytmus, který dítě napodobí - ťukáním tužkou, klepáním prsty, tleskáním, ..hrou na Orfovy nástroje nebo s použitím nádobí. Mezi rytmická cvičení řadíme také tleskání nebo dupání k říkankám a písničkám.

·         Cvičení vyhledávání, lokalizace zvuku. Hledáme schovaný předmět, který vydává nějaký zvuk (nejlépe zvonící nebo jen tikající budík)

·         Cvičení rozeznávání hlásek na začátku slova ("Co slyšíš na začátku slova kočka?"), poté hledáme i další slova, která začínají stejnou hláskou (p - pes, postel, pírko).

·         Cvičení rozeznávání hlásek na konci slova. Po zvládnutí můžeme hrát i slovní fotbal na poslední hlásku: pes - slon - nos - sova - auto.

·         Cvičení rozlišování hlásek ve dvojicích podobných slov ("Co mají na začátku slova les - ges, ves - nes, dnes - nes ...?"), případně jestli a čímse liší dvojice slov (lom - lem, les - los, nos - nes atp.). Můžeme si vymýšlet i "nesmyslná" slova (lech - loch, nic - nyc atp.)

·         Cvičení lokalizace hlásky. ("Co slyšíš uprostřed ve slově nos, les, pes, krk? Co na začátku? Co na konci?") Můžeme i zkoušet rozložení těchto jednoduchých slov na hlásky: p-e-s. Toto cvičení je ale již pro některé děti dost náročné.

·         Cvičení rozeznávání slabik. Předkládáme dětem hračky nebo obrázky a ptáme se: "Co začíná na me": medvídek "... na ko": kočka.

·         Hry zaměřené na rozvoj sluchového vnímání "

      Hláska -s- nás probudí" - dětem, které leží jako když spí, předříká­váme různá slova. Uslyší-li slovo, ve kterém je hláska -s- (hlásky ob­měňujeme), "probudí se" a vyskočí.

      "Děti, kdo tu je" - při této hře předříkáváme říkanku: "Děti, kdo tuje, kdo se od D jmenuje?". Děti mají ukázat na hráče, jehož jméno začíná na toto písmeno.

·         "Na mimozemšťany" - tato hra cvičí schopnost zvukové analýzy a syntézy slova. Děti jsou "mimozemšťané" a dorozumívají se mezi sebou tak, že slova slabikují, případně i hláskují (Po - dej - mi - ru -ku ! P-o-d-e-j-m-i-r-u-k-u!). Jestliže oslovený hráč rozumí, musí pokyn vykonat.

2. Cvičení a hry zaměřené na rozvoj paměti a pozornosti

·         Rovnání hraček podle velikosti. Dítěti předložíme 3 - 5 - 10 hraček, které srovná do řady podle velikosti. Pak hračky zakryjeme a dítě se snaží vyjmenovat všechny hračky, jak šly po sobě.

·         Čtení z knihy. Čteme dítěti z knížky nebo vyprávíme příběh. Vždy, když dítě uslyší předem smluvené slovo (např. jméno Honza v pohádce o Honzovi), zvedne ruku.

·         Opakování slov a krátkých vět. Zpočátku předkládáme dítěti obrázky zvířat nebo věcí (3 - 5 - 8), ukazujeme je po řadě, dítě je jmenuje. Pak seje snaží jmenovat, jak šly po řadě i bez ukázání obrázků. Posléze zvířata nebo věci jen jmenujeme a dítě je po nás opakuje. Při opakování vět tvoříme věty z 5 a více slov.

·         Vyřizování vzkazů. Necháváme dítě vyřizovat jednoduché vzkazy jednotlivým členům rodiny.

·         "Kdo si přesedl" Děti sedí v kruhu, hráči uprostřed zavážeme oči a 2 děti si vymění místo

3. Cvičení a hry zaměřené na rozvoj myšlení a řeči

·         Rozeznávání, co je správné, a co ne. Dítěti předříkáváme pravdivé i nepravdivé krátké věty a ono se snaží určit, co je správně a co špatně. "Pomeranč je sladší než citron."; "Auto jede rychleji než kolo."; "Kočka je menší než myš."

·         Řešení situací. Dítěti předkládáme různé situace, zpočátku na obrázcích, pak slovně a ptáme se ho, jak by se zachovalo v určité situaci nebo co by se stalo, kdyby  ("Co by se stalo, kdybychom nezalévali kvě­tiny?"; "Co uděláš, když rozbiješ hrníček?" atp.).

·         Cvičení analogií. Předříkáváme dítěti slova, ke kterým ono vytváří vhodnou dvojici, podle toho, co je napadne (např. les - houby, řeka - voda atp.).

·         Hry se slovy. Vymýšlení vět nebo i říkanek, kde všechna slova začínají stejnou hláskou (máma má mísu).

·         Vymýšlení slov do rýmu (len - sen, kos - los atp.).

·         Tvoření vět z předem stanovených slov (máma - jít - nakupovat = má­ma jde nakupovat; Eva - mít - panenka = Eva má panenku).

·         Dovyprávění příběhu - povídáme dítěti jednoduchý krátký příběh, který nedokončíme, dítě má za úkol jej dokončit.

·         "Myslím si slovo " Vedoucí hry nebo vybrané dítě řekne: "Myslím si slovo, které začíná na písmeno K". Úkolem dětí je hádat, které slovo to je. Mohou se ale ptát pouze tak, že vedoucí odpoví buď "ano" nebo "ne". Kdo uhodne slovo, vyhrává a je nyní vedoucím hry. (Např. "Je to zvíře?" "Chováme ho doma?" Chytá myši

·         "Vyžeňte vetřelce"Zvolíme si 4 - 5 slov, která mají nějakou vlastnost společnou a přidáme slovo, které k nim nepatří - "vetřelce". Hráči musí "vetřelce" poznat a vyřadit (pes, kočka, sova, kámen, žirafa, ovce).

·         "Na Marťana ""Marťan" přistane na naší planetě a všemu se diví - co je květina, míč, dům atp. Úkolem dětí je "Marťanovi" věc co nejlépe popsat, aby pochopil, k čemu je (vzhled, vlastnosti atd.).

Cvičení a hry zaměřené na rozvoj matematických představ

Při nácviku rozvoje matematických představ začínáme srovnáváním velikosti (cvičíme pojmy malý : velký, menší - větší, dlouhý - krátký, nejdelší - nejkratší, široký – úzký..), dále množství (pojmy více - méně - stejně), pokračujeme vyjmenováváním číselné řady do deseti a také orientací v této řadě (první, ... poslední). Cvičení provádíme vždy manipulací s předměty (hračky, prvky stavebnic), později i na obrázcích. Vhodné je spojit cvičené matematické pojmy s pojmy prostorovými (nahoře - dole - uprostřed, vpravo - vlevo, nad - pod).

·         Předložíme dítěti prvky ze stavebnice (vhodná je dřevěná s různě dlouhými, širokými a velkými barevnými tvary). Dítě je řadí podle velikosti, délky, šířky, barvy, tvaru.

·         Z 10 kostek tvoříme ubíráním nebo přidáváním dvě hromádky. Dítě určuje, kde je méně, kde více kostek.

·         Dítěti předkládáme několik (5 - 10) jednoduchých obrázků. Dítě má za úkol nakreslit podle předlohy stejný počet.

·         Předložíme dítěti 3 listy papíru, najeden z nich položíme 4 knoflíky. Dítě má za úkol na první papír položit méně knoflíků (1 - 3), na druhý více (5).

·         Pro cvičení matematických představ dále používáme dětských her jako je domino s tečkami, "Člověče nezlob se", "Ber - dej" nebo speciální "Pexeso".

Cvičení a hry zaměřené na rozvoj řeči

Trpí-li dítě některou z poruch řeči, je nutné mu zajistit kvalitní logopedickou péči a nácvik s ním pravidelně provádět.

·         Dětské říkanky spojené s rytmizací. Vytleskávání (ťukání, dupání) rytmu.

·         Artikulační cvičení - jazykolamy: Jelen se nese po lese, Pan Kaplan v kapli plakal, Klára králova hrála na klavír, Otoč tu tyč, Šidíš mě ty nebo nešidíš.

Cvičení zaměřená na rozvoj slovní zásoby;

·         "Řekni to jinak""Malý dům je ..." nebo jinak "Domeček je ..."

·         "Na co to je ? "Předkládáme dětem předměty, obrázky nebo předříkáváme názvy věcí a ony odpovídají, k čemu slouží (koš, klíč, kladivo, kohoutek, oko ...).

·         "Dokonči příběh "Necháváme dítě dovyprávět krátký příběh, dokončit načatou větu.

4. Cvičení a hry zaměřené na rozvoj motoriky

Rozvoj tzv. hrubé a jemné motoriky (pohybů) je jedním z nejdůležitějších předpokladů pro zvládnutí psaní. Pro předškoláka jsou proto vhodné speciální cvičení a dbaním na správné držení psací potřeby, dále pak výběrem vhodných potřeb pro kreslení a psaní a i výběrem vhodné polohy pro psaní.  Kontrolujeme, zda dítě drží tužku volně mezi palcem a ukazovákem a podkládají prostředníčkem (prostředníček je "postýl­ka", na které tužka leží). Tužka má být uchopena 2 - 3 cm nad jejím hrotem. Dohlížíme též na správný sklon psacího náčiní. Zpočátku jsou vhodné silnější tužky nebo pastelky, tzv. značkovací fixy, voskové pastelky a kulaté křídy. Pro podpoření správného úchopu můžeme použít zvláštní plastové násadky na tužku nebo tužky s trojúhelníkovým průřezem.

Nácvik začínáme na velké plochy (balící papír, tabule), postupně je zmenšujeme až k formátu A4 - A5. Začínáme vstoje, přecházíme k sedu s oporou i bez opory ruky o stůl, pokračujeme do kleku i lehu na podlaze. Před každým kresebným cvičením uvolníme ruku buď nějakou motorickou hrou nebo vlastním procvičením ruky a prstů (kroužením, kmitáním), případně i uvolněním ruky a prstů ve vlažné vodě v umyvadle. Kresebné cviky provádíme napřed rukou "na zkoušku" ve vzduchu, obtížnější pak provádíme překreslováním přes fólii.

Cvičení zaměřená na rozvoj jemné motoriky: modelování, vytrhávání z papíru, vystřihování, sestavování řetězu z kancelářských sponek, zapínání knoflíků, zipů, patentek, háčků, zavazování tkaniček, oblékání se, oblékání panenek, navlékaní korálků.

Vlastní kresebná cvičení:

Začínáme na velkou plochu, formát postupně zmenšujeme, napřed zkoušíme volné čmárání po ploše (míč se kutálí), pak již řízené:motání klubíček, kruhy jako točící se kola, vlnovka jako vlnky na vodě, tečky jako zobání kuřátek nebo zasněžená chaloupka,

spojení bodů čarami: různým směrem - hromada prken, stejným směrem - plot, hřeben zleva doprava -žebřík, jízda autem, dolní oblouk - zleva doprava, houpačka se houpe, tašky na střeše, horní oblouk - zleva doprava:duha, hromádka od krtka, hory, kruhy: sněhulák, let motýla okolo kytičky stonožka, smyčky: pletení svetru, kouř, osmičky: let motýla, šikmé čáry: prší, ovál: velikonoční vejce, trojúhelníky: pyramidy, vybarvování.

Použitá literatura: Žáčková, H., Jucoviřová, D.: Děti s odkladem školní docházky a jejich úspěšný start ve škole

Převzato z webových stránek Pedagogicko-psychologické poradny v Ostravě