Výchovná poradkyně
Mgr. Ivana Grygarová
Konzultační hodiny:
čtvrtek: 13:00-15:00 hod.
Na základě telefonické či e-mailové domluvy i v jiném termínu.
Kontakt: ivana.grygarova@zshustopece.cz
Metodička primární prevence
Mgr. Marcela Dopitová
Konzultační hodiny:
čtvrtek: 13:00 – 15:00
Na základě telefonické domluvy i v jiném termínu.
Kontakt: marcela.dopitova@zshustopece.cz
Speciální pedagog
Mgr. Renata Klvaňová
Konzultační hodiny:
úterý: 13:00 – 15:00
Na základě telefonické domluvy i v jiném termínu.
Kontakt: renata.klvanova@zshustopece.cz
PPP – Pedagogicko-psychologická poradna, pracoviště Hranice
Dům dětí a mládeže Hranice
Galašova 1746, 753 01 Hranice
telefon: 581 604 125
Činnost školního poradenského pracoviště se řídí aktuální legislativou, tj. vyhláškou č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ze dne 9. února 2005, datem účinnosti 17.2.2005 ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb., s účinností ke dni 1. 9. 2011.
Standardní činnosti školního poradenského pracoviště:
I. Výchovný poradce
Poradenské činnosti:
II. Metodik prevence
Metodické a koordinační činnosti
IV. Školní speciální pedagog
Depistážní činnosti
Vyhledávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich zařazení do speciálně pedagogické péče.
Diagnostické a intervenční činnosti (péče o žáka/žáky se speciálními vzdělávacími potřebami)
1) Informování o poskytování psychologických, speciálně pedagogických nebo logopedických poradenských služeb ve škole.
2) Informování o poskytování dalších poradenských služeb ve škole.
3) Informování o výsledcích poskytování poradenských služeb ve škole nebo o skutečnostech, které při poskytování poradenských služeb vyjdou najevo.
Ad 1) S účinností od 1. 1. 2026 došlo ke změně ve vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Pro poskytnutí psychologické, speciálně pedagogické nebo logopedické poradenské služby ve škole již není nezbytný písemný souhlas zákonného zástupce nezletilého žáka (dítěte), ledaže by se jednalo o podpůrné opatření vyššího stupně (§ 16 odst. 4 a 5 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů, § 16 odst. 1 až 3 vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů). V souladu s § 1 odst. 4 vyhlášky č. 72/2005 Sb. je však podmínkou poskytnutí individuální psychologické, speciálně pedagogické nebo logopedické poradenské služby ve škole informování podle § 1 odst. 6 vyhlášky č. 72/2005 Sb.
Jedná se o souhrnné (průběžné) informování žáků a zákonných zástupců o psychologických, speciálně pedagogických nebo logopedických poradenských službách. Je zaměřeno obecně na celý okruh těchto poradenských služeb, které jsou ve škole poskytovány, jejich organizaci (kdo je zajišťuje), účel a průběh a práva a povinnosti žáka a zákonného zástupce s poskytováním těchto poradenských služeb spojená. Nejedná se tedy o detailní informování na individuální bázi o jednotlivých službách před poskytnutím těchto služeb, jako je tomu v případě školského poradenského zařízení. Předání informace má být prokazatelné (je vhodné, aby o předání informace byl alespoň proveden zápis) a srozumitelné (informováni mají být adekvátní formou jak žáci, tak zákonní zástupci). Škola by měla informovat žáky, respektive jejich zákonné zástupce vždy, dojde-li k podstatné změně v poskytování psychologických, speciálně pedagogických nebo logopedických poradenských služeb. Bez vazby na informační povinnost podle § 1 odst. 6 vyhlášky č. 72/2005 Sb. lze poskytnout krizovou poradenskou intervenci, kterou se poskytuje pomoc v naléhavých ohrožujících situacích.
Ad 2) Pokud jde o informování o dalších poradenských službách ve škole, to není zvláště upraveno a řídí se § 2a odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 72/2005 Sb., podle něhož škola informuje žáka a zákonného zástupce žáka o poradenských službách poskytovaných školou. Vedle toho se uplatní i § 21 odst. 1 písm. f) a odst. 2 školského zákona, týkající se práva na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona. Standard informování v tomto případě není náročnější, než je tomu v případě informování o psychologických, speciálně pedagogických nebo logopedických poradenských službách [srov. též zrušení § 2a odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 72/2005 Sb., provedené vyhláškou č. 306/2025 Sb.].
Právní předpisy přitom přímo neurčují formu, jakou má škola s poskytovanými poradenskými službami zákonné zástupce a žáky seznámit. Je třeba vyjít z možností školy (ve vztahu k zákonným zástupcům škola tuto povinnost naplní seznámením s programem poradenských služeb ve škole, písemnou komunikací, informováním během třídních schůzek či konzultačních hodin). Způsob plnění informační povinnosti je vhodné upravit ve školním řádu [srov. § 30 odst. 1 písm. a) školského zákona], popřípadě v programu poradenských služeb ve škole.
Ad 3) Seznamování zákonných zástupců s výsledky poradenských služeb nebo se skutečnostmi, které při poskytování poradenských služeb vyjdou najevo, se obecně řídí zejména § 21 odst. 1 písm. a) a f) a odst. 2 školského zákona. Zákonný zástupce má právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka a na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona [srov. též § 22b písm. f) školského zákona]. Právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání mají i rodiče či jiné osoby plnící vyživovací povinnost vůči již zletilým žákům (studentům). Informování zákonných zástupců může souviset také s povinností školy § 29 odst. 1 školského zákona vytvářet podmínky pro zdravý vývoj žáků a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů. S některými výsledky poskytování poradenských služeb by měla škola seznámit zákonného zástupce aktivně a bez vyzvání. To může plynout přímo z právních předpisů, jako je tomu v případě, kdy v rámci poskytnuté poradenské služby je seznána potřeba využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení (§ 16a odst. 2 školského zákona, § 10 odst. 1, § 16 odst. 5 vyhlášky č. 27/2016 Sb.), nebo z povahy a účelu poradenské služby (srov. § 2 vyhlášky č. 72/2005 Sb.). Není však povinností školy aktivně informovat zákonného zástupce o každém poskytnutí poradenské služby a jeho výsledcích.
V závislosti na konkrétních okolnostech může být namístě aktivně informovat zákonné zástupce o některých skutečnostech, které vyjdou najevo v souvislosti s poskytováním poradenských služeb a jsou podstatné z hlediska vzdělávání a výchovy. Žádoucí postup v takových případech nelze zcela zobecnit (vodítko v jednotlivých typových případech mohou poskytnout například přílohy k metodickému doporučení k primárné prevenci rizikového chování ve školách a školských zařízeních). Je namístě, aby seznamování s výsledky poradenských služeb nebo se skutečnostmi podstatnými pro vzdělávání a výchovu měla škola upraveno ve školním řádu, programu poradenských služeb ve škole a preventivním programu školy [srov. také povinnost zákonného zástupce se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka podle § 22 odst. 3 písm. b) školského zákona]. Pokud zákonný zástupce sám požaduje informace týkající se poradenských služeb, které byly žákovi poskytnuty, škola (pedagogický pracovník) zpravidla bude muset takové informace v přiměřeném rozsahu poskytnout. Právní předpisy nespecifikují formu, jakou má být informace sdělena. Škola by mohla odmítnout informovat zákonného zástupce pouze v naprosto výjimečných případech, kdy by sdělení takových informací zjevně nebylo v nejlepším zájmu žáka nebo odporovalo právním předpisům (škola neposkytne informace ani rodiči, o němž je jí známo, že jeho rodičovská odpovědnost byla soudem v daném rozsahu omezena, byl pozastaven její výkon nebo že byl tento rodič rodičovské odpovědnosti zbaven, srov. § 858 a § 868 až 871 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů).
V souvislosti s poskytováním poradenských služeb je třeba mít na zřeteli také povinnosti školy v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, má dítě (žák) právo požádat školu (pedagogického pracovníka) o pomoc při ochraně svého života a dalších svých práv, a to i bez vědomí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu. Škola má povinnost poskytnout odpovídající pomoc. Škola je dále podle § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb. povinna oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že žák je ohroženým dítětem ve smyslu § 6 cit. zák. Podle § 53 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., pak je škola povinna na výzvu orgánů sociálně-právní ochrany dětí sdělit údaje potřebné pro poskytnutí sociálně-právní ochrany. Dále je třeba připomenout, že v některých případech může být dána oznamovací povinnost vůči orgánům činným v trestním řízení (především Policii ČR), která vyplývá obecně ze zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Nicméně tato oznamovací povinnost podle § 367 trestního zákoníku (nepřekažení trestného činu) a § 368 trestního zákoníku (neoznámení trestného činu) se týká vždy pouze vyjmenovaných trestných činů.
Škola má obecně povinnost součinnosti vůči orgánům činným v trestním řízení podle § 8 odst. 1 věty první zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 28 odst. 4 školského zákona je tak oprávněna orgánům činným v trestním řízení poskytovat údaje z dokumentace školy, včetně dokumentace o poradenských službách [§ 4 odst. 1 písm. b) a odst. 2 vyhlášky č. 72/2005 Sb., srov. § 28 odst. 1 písm. k) a § 28 odst. 7 školského zákona]. Plnění výše uvedených povinností školy nebrání povinnost mlčenlivosti pedagogických pracovníků podle § 22b písm. e) školského zákona (v případě sdělování informací podle § 53 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., jde-li o sdělení údajů o podezření z týrání, zneužívání nezletilého žáka nebo ze zanedbávání péče o něj). S ohledem na práva zákonných zástupců a povinnosti školy vyplývající z právních předpisů tak není vhodné (předem či bez dalšího) spojovat poskytování jakýchkoli poradenských služeb s ujištěními o naprosté důvěrnosti ohledně informací, které pedagogickému pracovníkovi žák sděluje, protože takový slib v řadě případů nelze splnit [srov. § 2a odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 72/2005 Sb