Tento týden jsme si ve třetí třídě užívali výuku prvouky venku. Nejdříve jsme pozorovali zvířata ve vodě i její blízkosti a skvěle jsme si užili den v Porubě. V úterý 15. září jsme využili nádherného počasí a v hodinách PRV jsme se vydali ke štěrkopískům, kde jsme si užili nejen klidného prostředí, ale hlavně jsme objevili a pozorovali spoustu živočichů.
Už při příchodu k vodě nás přivítala letící vážka a po celou dobu nám dělala společnost místní kočka (vypadala, že je u vody jako doma:-). Po malé svačině jsme se nestačiil divit ladnosti vodoměrek, nadšení jsme byli z žab, které na nás z vody vykukovaly, pozorovali jsme také drobné rybky těsně pod hladinou a plující kačeny nad ní. Z komárů jsme už tak nadšení nebyli, i když jejich výskyt u vody byl ze všech živočichů nejhojnější. Nám však pár štípanců náladu nezkazilo a my si přírodovědnou vycházku pěkně užili.
Ve čtvrtek 17. září jsme se vydali na opačnou stranu. Tentokrát směr Poruba, kde jsme přijali pozvání naší spolužačky Sofinky na farmu Zdeňka, v níž se o všechna zvířátka stará její rodina. Na začátku Poruby jsme si vychutnali pohled na opravený větrnný mlýn a společně jsme si popovídali, k čemu dříve sloužil. Poté už naše kroky směřovaly na farmu. Přivítal nás tam p. Horník, který nám spolu se Sofinkou povyprávěli o tom, jak se o zvířátka a celou farmu starají. Pak nás čekala exkurze, na kterou jsem se moc těšili. Tolik zvířat pohromadě někteří z nás dlouho neviděli, a když se některé nechalo pohladit, byl to veliký zážitek:-). Kluci ocenili také traktor, do kterého se mohli posadit a podívat se na svět maličko z výšky a všichni pomlaskávali, když ochutnávali čerstvé mléko. Exkurzi jsme završili výbornou domácí zmrzlinou a Porubáčkem, který nám moc chutnal. Před cestou domů jsme nakoupili některé z mléčných výrobků a s úsměvem na tváři jsme se rozloučili. Tím však náš den ještě nekončil. Protože také náš spolužák Petřík bydlí v Porubě, pozval nás ještě na chvíli k sobě domů, kde nás čekalo také milé přijetí. Peťa nás seznámil nás s jejich dvěma koníky – hřebcem Artíkem a klisnou Jiskrou, a kdo byl odvážný, mohl zkusit Jiskru nakrmit několika jablíčky.
K veliké radosti všech nás pan Škařupa povozil na traktůrku, a když děti zjistily, že se můžou vystřídat na místech vedle řidiče, jejich nadšení neznalo mezí. Není tedy divu, že jsme se do školy vraceli s úsměvem na tváři a pěkně zvesela. Celý den se nám opravdu moc povedl a já moc děkuji oběma porubským rodinkám za skvělé zážitky, na které budeme ještě dlouho vzpomínat.
Mgr. Martina Urbanová
