Každoročně naše škola pořádá pro žáky devátého ročník týdenní sportovně – turistický kurz.
Po dvouleté přestávce způsobené covidovou pandemií se letošních 25 žáků deváté třídy dočkalo a od 13. do 17. června 2022 absolvovala pět dnů nabitých sportovními aktivitami propojené návštěvou historických, technických a regionálních zajímavostí.
Denní náplní jsou nejen zajímavá putování na kole na nejrůznější místa v okolí Hustopečí nad Bečvou, ale také seznámení se s celou řadou různých sportovních aktivit pro letní období jako jsou cykloturistika, základy vodáckého sportu na stojaté a tekoucí vodě, golf, pěší turistika, lezení na horolezecké stěně, paintbal.
Na začátek kurzu byla připravena jednoduchá trasa do Valašského Meziříčí, která byla ozvláštněna horskou prémii na vysockém kopci. Po vydýchání a po dojetí posledního člena peletonu u kapličky na Vysoké, jsme si vyslechli historii této obce s prohlídkou kapličky v podání lidového vypravěče Aleše Blažka.
Potom následoval sjezd po polní cestě do Poruby.
Další zastávkou na naší cestě byla Poruba. S historií nejen obce, ale i se zajímavostmi nás seznámil Jan Biskup. Škoda jen, že největší památka a technická zajímavost Poruby –větrný mlýn je obehnán plotem a není možné si tuto památku prohlédnout zblízka.
Další pokračování trasy vedlo přes Lešnou, Příluk, Byninu do Valašského Meziříčí. Zde jsme měli naplánovaných celou řadu aktivit. Návštěvu známé firmy vyrábějící vyhlášené valašské koláče- pecáky Cyrilovo pekařství v Hrachovci. Po shlédnutí instruktážního filmu a ochutnávce vynikajících pecáků –frgálů, nás čekalo seznámení se základy golfu na odpališti za zimním stadionem ve Valašském Meziříčí. Byl to skvělý zážitek. Některé odpaly se dařily, jiné zase ne. Nejdelší odpal měl délku 125 m. Kromě odpalů jsme si vyzkoušeli i patování na greenu. Také jsme zjistili, že golf může být i nebezpečná hra v případě, že nedržíte golfovou hůl pevně v rukou. Pak pro ni musíte do blízkého autoservisu.
Vzhledem ke komplikacím v pelotonu a časovým ztrátám jsme nestačili absolvovat připravené základy lezení na horolezecké stěně. Při cestě zpět do Hustopečí nad Bečvou jsme se zastavili u významného místa, soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy. A protože již byl čas k obědu, zastavili jsme se v Řeznickém muzeu v Krásně, seznámili jsme se s celou expozicí, instruktážním videem o pravé valašské zabíjačce a po ochutnávce zabíjačkových produktů jsme vyrazili po cyklostezce Bečva zpět do školy, kde jsme uzavřeli první den kurzu s čísle ujetých 35 km.
Druhý den kurzu byla na programu trasa na druhém břehu řeky Bečvy. Nebyla nijak zvlášt náročná a co do délky téměř shodná s pondělní. I přesto se tu našla horská prémie známý „Němetičák“. Ještě štěstí, že byl hned na začátku trasy. Každý se s voním vypořádal po svém. Vrcholou prémii za 1. másto získal Radek Pajdla. Pak nás čekala zastávka na náměstí v Kelči. Po krátkém odpočinku jsme se vydali do Všechovic, kde již na nás čekal starosta Všechovic , který nás provedl muzeem zdejšího významného rodáka architekta Fukse. Ve Všechovicích jsme si ještě prohlídli nejstarší strom v ČR 1100 let starý tis. Pak už jsme se vydali přes Rouské k přehradě Skalička. Po kráké neplánované zastávce, způsobené opravou poškozených kol, jsme dorazili k další technické zajímavosti a to k větrnému mlýnu.
Prohlídka byla v podání majitele mlýnu velmi zajimavá. Návrat do školy po cyklostezce Bečva proběhl přes Kamenec, Milotice nad Bečvou a cyklostezku Hustomilka bez problémů a hladce.
Třetí den kurzu nás čekaly základy vodáctví na stojaté i tekoucí vodě. Vzhledem k vysokým teplotám, které nás provázely celý týden, to bylo velmi příjemné osvěžení. Ovládání lodi na stojaté vodě jsme zvládli všichni bez problémů. Zazávodili jsme si v soutěži družstev v rychlostní kanoistice a pořád jsme netrpělivě očekávali, kdy se vydáme na tekoucí vodu. Protože v Bečvě bylo mimořádně málo vody,vyzkoušeli jsme si několikrát projet peřejky pod mostem přes Bečvu na Němetice. Moc sice neteklo, ale i tak jsem si užili spouty legrace. Někteří, vystupovali v průběhu plavby z lodě, couvali v peřejích a všichni zastavovali o jediný kámen uprosřed Bečvy. Vodu a vodácký výcvik jsme všichni zdárně zvádli. Žádná loď nebyla potopena, ani pádla zlomena. Po zabalení všech věcí jsme se pěšky vrátili ke škole , kde jsme třetí den kurzu ukončili.
Čtvrtý den nás čekala asi nejdelší a nejnáročnější trasa kurzu. Od školy jsme to rozjeli přes Salaš do Hranických Louček. Tady nás s historií, zajímavostmi a krásným výhledem do údolí Bečvy seznámil Ondřej Mackovík. Pak naše trasa pokračovala přes Heřmanice, Dub do Blahutovic, kde jsme navštívili novou rozhlednu s nádherným výhledem na Moravskou bránu. Potom jsme pokračovali do obce Vražné, kde jsme navštívili muzeum a rodný dům velikána světového formátu a zakladatele genetiky Johana Gregora Mendela. Po krátkém odpočinku jsme pokračovali přes Jeseník nad Odrou na Starý Jičín, kde nás čekala poslední horská prémie tohoto kurzu – výjezd na zříceninu hradu Starý Jičín. Podle ukazatelů je jen 600 m. Ale stálo to za to.I v letošním roce se našlo několik statečných a tvrdých cyklistů, kteří s velkým úsilím vyšlapali bez zastavení až na samé nádvoří zříceniny. Zpáteční cesta z hradu do školy byla přerušena krátkoku zastávkou v občerstvovací stanici na náměstí Starého Jičína. I tuto náročnou trasu jsme zvládli bez zranění a úrazů.
Poslední den nás čekal odpočinkový program ve formě painbalové hry ve starém mlýně ve Lhotce nad Bečvou a prohlídka kostela v Hustopečích nad Bečvou.
Paibalové hry jsme si užili všichni. Kluci i holky. Hra nás bavila, takže jsme nevnímali čas , který byl pro nás rezervován. Strašně rychle utekl. Abychom ještě stihli další plánovaný program, rychle jsme se proto museli přesunout zpátky do Hustopečí nad Bečvou. Před kostelem již na nás čekal pan farář, aby nás provedl kostelem, seznámil nás s jeho vznikem, historií a zajímavostech. Ukázal nám vzácné varhany a vzal nás do věže k samotným zvonům. Popovídal nám o jejich historii a před rozločenou nám na cestu zpět do školy zazvonil na jeden z nich.
Po návratu do školy proběhlo vyhodnocení kurzu. Fyzická námaha, únava a sebezapření při překonávání překážek či vlastního těla byly vykompenzovány velkým množství společných zážitků a legrace na které se bude ještě dlouho vzpomínat.
